A k tomuhle odvahu nepotřebuji.
…mezi báječně a skvěle? Jasan!
Musel bych být hluchý a slepý abych neviděl či neslyšel co se děje ve světě. Jenže někdy až příliš řešíme světové dění máme tendenci zachraňovat pralesy na druhé straně zeměkoule ale neřešíme lesy které máme za domem. Někdy řešíme války druhých států ale neřešíme vztahy mezi lidmi se kterými bezprostřeně žijeme.Mimo to někdo mi před nedávnem řekl kdyby jsme se všichni starali sami o sebe, bylo by o všechny postaráno. Něco na tom je.Už přes dva roky cíleně přestávám sledovat jisté mediální dění. Je to přece jen jistý selektivní pohled na nějaké události. Výhoda dnešní doby je že se média dají vypnout a můžeme zamezit jejich vstupu do našich životů. Před rokem 1989 když jsem byl sedmiletý kluk tak nás ve škole strašili Reaganem atomovou bombou západem kapitalismem a tak různě. Jako dítě jsem míval i bezesné noci. Zde media vytvářela propagandu a v té se muselo žít. Dalo se to do jisté míry vypnout ale společnost byla nasáklá. Nasáklá nedobrovolně informacemi které neměla nebo i nemohla nějak posuzovat. Ale dnes je to dobrovolné rozhodnutí.Žijeme na báječném kousku planety v dobré společnosti a ve skvělé době. A jsem si vědom toho že by mi teď někteří domluvili schůzku s psychiatrem. Ale já to tak vidím. A to si o sobě myslím že jsem střízlivý racionál. 🙂