s009th

      1. s009th

s009th vznikla z improvizace z momentálního emotivního stavu. A někdy mě ty emotivní stavy nutí se zamýšlet nad blbostma třeba jako nad selfie. Osamocen v davu osamocen ve vztahu a selfie. Co to selfie o dnešní době vypovídá? Možná že je to veřejné přiznání se k samotě? Je to vlastně hodně divné když si člověk uvědomí kolik má virtuálních přátel ale nikoho kdo by ho vyfotil. Takže přichází okamžik pro selfie. Nevnímám to jako špatnou či dobrou věc. Vnímám to jako jistý rys doby. Třeba se za sto let budou prapravnoučata smát tomu co to ti lidé na těch divných fotografiích dělají. Svým způsobem jsou všechny selfie vlastně smutné. Už z podstaty jak vznikli. Dříve se fotoaparát obracel od fotografa směrem do světa dnes se se fotograf snaží do toho světa sám sebe v pasovat a obrací fotoaparát k sobě. Možná proto aby se utvrdil že vůbec existuje. Nějak se nemohu zbavit dojmu že jsme se v minulosti více zaobírali poznáním svého okolí prostředí společnosti aby jsme poznali sami sebe. Ale dnes mi to přijde nějak obráceně. Jakoby jsme chtěli aby okolí poznalo nás. Tak mě teď právě napadá proč mám jistý postoj vůči jistému současnému umění ale to je teď šumák. Je to vše nějak padlé na hlavu. Ztřeštěně báječná doba. Co si člověk neudělá nemá. Třeba selfie. 🙂